Skip to main content

Khashi Jirali

“खाशी जिरली”

गुजरात या मोदीच्या गॄहराज्यात आणि पुर्वोत्तर हिमाचलमध्ये झालेल्या निवडणुकांचे निकाल एकदाचे लागले आणि आपल्या विजयाचा चौखुर उधLणारा वारू भाजपने आणखी जोमाने पुढे दामटला| यात हिमाचल प्रादेशातील निकाल हे प्रास्थापित विरोधी लाटेचा परिपाक असला तरी भाजपचा हिमाचल प्रादेशातील शिलेदार आणि मुख्यमंञी पदाचे प्रबL दावेदार प्रोमकुमार धुमल यांचा दारूण पराभव भाजपाला विचार करायला लावणारा आहे| ‘गड आला पण सिंह गेला’ अशी अवस्था झाली असली तरी धुमलांचे कमL कोमजण्यासाठी भाजपमधीलच त्यांचे प्रातिस्पर्धी देव पाण्यात घालुन बसले होते| त्यात त्यांना यश आले असले तरी धुमलांना सत्तेपासुन दुर ठेवण्याचा प्रायत्न केल्यास हिमाचल सतत अस्वस्थच राहिल इतके उपद्रवमुल्य धु,मल यांच्याकडे आजतरी निश्चीतच आहे| या बंडांची धग वाढवुन तिचे आगीत रूपांतरीत करण्याची ताकत का^ग्रेसकडे तुर्तास तरी नसल्याने भाजप निश्चिंत असली तरी धुमलांचा विजनवास या सदाकालीन बर्फाच्छादित राज्यात बंडाची आग  पेटवणार यात शंका नाही| हे झाले हिमाचलबाबतचे|  गुजरातबाबत माञ अशी परिस्थीती नाही| भारताच्या गेल्या 70 वर्षाच्या राजकीय इतिहासात गुजरातच्या निवडणुका हा कधीच इतका संवेदनशील आणि परीघावर आलेला विषय नव्हता|अगदी पाकिस्तान आणि चीनही गुजरातकडे डोLे लावुन बसला होता| तसे पाहाता गुजरात हे राज्य केंद्रिय राजकारणात तेवढाच बहुमताला आधार म्हणुनच राजकीय पटलावर होते| इथला गुजराती बांधवही आपण भले आणि आपला धंदा भला अश्याच विचाराचा होता आणि अजुनही त्यात फार फरक पडलेला नाही| असे असतानाही मोदींसारखा मागासवर्गीय(Æ) माणुस गुजरातच्या राजकीय वारूवर स्वार झाला आणि बघता बघता सगLा भारत त्याने साडेतीन वर्षात पादाक्रांत केला ही खरे तर राष्ट्रीय आणि आंतरराष्ट्रीय पटलावर भारताचा आणि मोदींचा प्राभाव वाढविणारी बाब| पण जितक्या लवकर आणि वेगाने हा प्राभाव वाढला तितक्याच वेगाने तो ओसरतो की कायÆ अशी भिती भाजपच काय पण स्वत: मोदींच्या मनात गुजरातच्या निकालाने निर्माण झाली असेल यात तिLमाञ शंका नाही|

ही परिस्थीती निर्माण होण्याला ज्या बाबी कारणीभुत आहेत  त्यात गुजरातमधील निवडणुक ही प्रााधान्याची बाब| भाजपने  ही निवडणुक जिंकली असली तरी त्यासाठी मोदी¹शहा जोडगोLीची झालेली दमछाक गुजरातसह सगLया देशाने पाहिली| 150 प्लस जागांचे ध्येय घे}न एकेक राज्य सर्व कौशल्ये वापरून आपल्या कह्मात घेणा¹या अमित शहांना अखेरीस का^ग्रेसने जातीय राजकारण केले (निवडणुकीच्या रणधुमाLीत अमित शहा खरे बोललेली ही एकमेव बाब)म्हणुन आमच्या जागा कमी झाल्या असे म्हणत गLा काढावा लागला| धर्माचे राजकारण करण्यात आणि त्याद्वारे होणा¹या धार्मिक ध्रुवीकरणाचा राजकीय लाभ धरण्यात भाजप विशेषत: मोदी शहा ही जोडगोLी आघाडीवर आहे| त्या शहांनी का^ग्रेसवर जातीय राजकारणाचा आरोप करणे ही आणखी एक हास्यास्पद आणि त्यांच्या निवडणुक व्यवस्थापनावर शंका उपस्थित करणारी बाब| निवडणुकीच्या तोंडावर    हार्दिक पटेल, जिग्नेश मेवाणी आणि अल्पेश ठाकोर या भाजपच्या विरोधात ठाकलेल्या ञयीला आपल्याशी जोडून घेण्यात का^ग्रेसचे तरूण तुर्क राहुल गांधी यांना आलेल्या यशाने मोदींना आपले सगLे परदेश दौरे, सर्व कामकाज आणि थाटमाट सोडून गुजरातच्या निवडणुकीसाठी गुजरातेत तL ठोकावा लागला| ज्या गुजरातच्या विकासाच्या मा^डेलची हवा करून मोदींनी केंद्र आणि चौदा राज्यांच्या निवडणुका जिंकल्या त्या सर्व राज्यांचे मुख्यमंञी, केंद्रीय क^बीनेटचे सर्व मंञी यांनी गुजरातमध्ये तL ठोकला होता| कालपरवापर्यत पुरोगामीत्वाची झुल पांघरलेले बिहारी बाबूही मोदींवर स्तुतीसुमने उधLत होते| या चौघांनी भाजपला इतके जेरीस आणले होते की, ज्या ज्या ठिकाणी राहुल गांधीची सभा होर्इल त्याठिकाणी मोदींना आपली सभा घ्यावी लागली| गॄहराज्यातली आपली पत वाचविण्यासाठी देशाचे पंतप्रधान (लोकशाहीच्या दॄष्टीने खरे तर हे पद जात, धर्म, पंथ आणि पक्षनिरपेक्ष पद मानले जाते) मोदींना तब्बल 41 सभा घ्याव्या लागल्या| त्यातल्या चार सभा फक्त एकाटया रूपानींच्या मतदारसंघात घ्याव्या लागल्या तरीही ते 15224 इतक्याच मताधिक्याने विजयी झाले| उपमुख्यमंञी नितीन पटेल तर निवडणुक हारतात की कायÆ अश्या अवस्थेत आले होते| गेल्या दोन महिन्यांपासुन अगदी मतमोजणी सुरू होर्इपर्यत भाजपचे गल्लीपासुन दिल्लीपर्यतचे कार्यकर्ते भाजप कसा दोन तॄतीयांश बहुमताने विजयी होर्इल याचे दावे करत होता| मतदानपुर्व कलचाचण्यामध्ये ही भाजपच बहुमत मिLवेल असे सांगितले जात होते| झालेही तसेच पण या विजयाने एक महत्वाची बाब केली ते म्हणजे भाजपच्या विजयाच्या उन्मादाला चाप लावला| भाजप जरी जिंकला असला तरी विजयानंतरचा ओसंडून वाहणारा आनंद कोणाही भाजप नेत्यांच्या चेह¹यावर दिसला नाही| हुश्शऽ एकादाची अब्रु वाचली म्हणुन मोदीसहित सर्वांनी सुटकेचा निश्वास सोडला| मतमोजणीत सुरूवातीला आघाडीवर असताना फटाके फोडण्यात दंग असलेले भाजप कार्यकर्ते आणि नेते काही काLासाठी का^ग्रेसने आघाडी घेतल्यावर सुतकी चेहरा करून बसले होते| जोपर्यत पुर्ण कल स्पष्ट होत नाही तोपर्यत आनंदोत्सव साजरा करू नका अश्या सुचना सर्व पक्ष कार्यालयांना दिल्या गेल्या होत्या| गेल्यावेLेस एवढया (115) इतक्या जागा तर दुरच पण किमान काठावरचे बहुमत तरी मिLेल की नाही अशी शंका वाटत असतानाच भाजप कसाबसा 99 वर स्थिरावला आणि मोदींनी सुटकेचा निश्वास टाकला|

भाजप जरी काठावरच्या बहुमताने विजयी झाला असला तरी खरी बाजी मारली ती कालपरवा पर्यत भाजपच्या आय टी सेलने ज्यांची पप्पू अशी राष्ट्रीय ओLख पक्की केली त्या राहुल गांधीनी| यात त्यांना मोलाची मदत झाली ती गुजरातमधल्या नवख्या ञयीची| यातील जिग्नेश मेवानी हा दलित समाजाचे प्रतिनिधीत्व करणारा उच्चशिक्षीत आणि पञकार तरूण, दुसरा अल्पेश ठाकोर या इतर मागासवर्गाचे प्रतिनिधीत्व करनारा तितकाच तडफदार तरूण तर तिसरा हार्दीक पटेल ज्याने पाटीदार आंदोलनाने सर्व गुजरात ढवLुन काढला| हे तिघेही गुजरातमधील आपापल्या वर्गातील असंतोषाचे प्रतिनिधीत्व करतात आणि त्यांना मिLणारा पाठिंबाही दिवसेंदिवस वाढत होता| त्यामुLे मोदींच्या पक्षबांधणीचा चिरा ढासLू लागला होता| ज्या ञयीच्या जोरावर मोदी आणि भाजपच्या सत्तेची  चुल ढणढणत होती त्या चुलीचे तीनही दगड या तिघांनी हलवले आणि या वर्गातील मोदीची हक्कांची बहुतांश मतपेढी का^ग्रेसकडे वLवली| मोदींनी 41 सभा घेतल्या नसत्या तर कदाचीत भाजप 50 च्या आत आला असता| भाजपच्या स्थानिक नेत्यांच्या आणि कार्यकत्र्याच्या कितीतरी सभा लोकांनी उधLुन लावल्या| मोदी आणि शहांच्या कितीतरी सभांमध्ये 75 टक्केहुन जास्त खुच्र्या रिकाम्या रहात होत्या| सरकारच्या अव्यक्त दडपशाहीमुLे वॄत्तपञे आणि न्युजच^नेलवर ते आले नसले तरी भाजप नेत्यांच्या सभांचा उडालेला फज्जा सोशल मिडीयाच्या माध्यमातुन  देशभरातील लोकांपर्यत पोहचला होता| जनतेचा हा रागरंग ओLखुन मोदींना पंतप्रधानपदाची झूल काही दिवस उतरवुन ठेवावी लागली| आपले हे वागणे पंतप्रधान पदाला साजेसे नाही यांचाही त्यांना विसर पडला| इतर राज्यात गुजरातच्या विकासाची टिमकी वाजवून निवडणुका जिंकणा¹यांनी गुजरातमध्ये विकासाबाबत चकार शब्दही काढला नाही| याउलट अतिशय उथL तथ्यहीन मुद्दे मोदींनी केंद्रस्थानी आणले| गुजरातच्या निवडणुकीत पाकिस्तानचा हस्तक्षेप पासुन का^ग्रेस सत्तेवर आला तर अहमद पटेल गुजरातचे मुख्यमंञी होतील असली तद्दन विधाने करत गुजराती जनतेला भ्रमात टाकणारी विधाने केली आणि त्याला जनता काही अंशी बLी पडली, हेही तितकेच खरे| त्यातच का^ग्रेसचे वाचाLवीर मणिशंकर अय्यर भाजपच्या मदतीला आले| त्याबाबत त्याच्यांशी काही डील झाले असेल तर तेही मोदींनी जाहिर करायला हरकत नाही| भविष्यात मणिशंकर अय्यरांना याची काही बक्षिसी मिLाली तर आश्चर्य वाटायला नको| 2014 च्या लोकसभा निवडणूकीपुर्वी मणिबाबुंनी मोदींना अशीच मदत केली होती| त्यावर मोदींनी देशभर रान माजवले होते|

याच काLात अतिशय संयमाने आणि शांतपणे राहुल गांधी माञ विकासाच्या मुद्दयावर आणि मोदींनी केलेली लोकानुनयाची विधाने यांचे काय झाले याबाबत विचारत होते| मोदींसारखी भाषणबाजी त्यांना जमत नसली तरी त्यांनी उपस्थित केलेल्या एकाही मुद्दाचे मोदीच काय पण भाजपच्या एकाही मुद्दांचे उत्तर दिले नाही| त्यामुLे या प्राश्नांची उत्तरे मोदींकडुन अपेक्षित असलेला गुजरातमधील मोठा वर्ग राहुल गांधीकडे आकर्षित झाला| इतके दिवस त्यांना हिणवणारे स्वपक्षातील आणि इतर पक्षातील अनेक दिग्गज नेत्यांनी त्यांच्यातील हा बदल अधोरेखित केला आणि भाजप आणि मोदींना त्याची दखल घ्यावी लागली| कधी नव्हे ते मिडीयालाही राहुल गांधींना स्पेश द्यावी लागली| राहुल गांधीनी या निवडणुकीत दाखविलेला प्रगल्भपणा साधारण एक वर्ष अगोदर दाखविला असता आणि गुजरातमधील का^ग्रेसची पक्षसंघटना जर थोडी सक्षम असती तर आजचे चिञ नक्कीच वेगLे दिसले असते|

भाजपच्या या अवस्थेला जबाबदार आणखी एक बाब म्हणजे गुजरातमधील संख्येने मोठा आणि राजकीयदॄष्टया प्रभावी असलेला पाटीदार समाज|  हा मुLचा शेतकरी समाज असुन हा समाज जोपर्यत का^ग्रेसबरोबर होता तोपर्यत का^ग्रेस सत्तेत होती| मोदींनी सर्वप्राथम सत्ता हातात घेतल्यावर या समाजाला शेतीबरोबर इतर जोडधंदे आणि लघुउद्योग उभारण्यास पायाभुत सुविधा आणि अर्थसहाय्य उपलब्ध करून दिले| त्यामुLे राजकारनाबरोबरच अर्थकारणातही हा समाज अग्रेसर झाला| पण ही परिस्थीती 2005 पर्यतच कायम राहिली| 2005 नंतर राज्यातील गुंतवणुक वाढवुन गुजरातला औद्योगिकदॄष्टया प्रगत बनविण्यासाठी मोदींनी बडया उद्योगांना पायघडया घातल्या| त्यासाठी लागणा¹या पायाभुत सुविधा आणि जमीन माञ या वर्गाच्या सुविधावर डल्ला मारून दिल्या| जमिनी जा} लागल्या| यातुन उभ्या राहिलेल्या उद्योगांनी या वर्गाच्या लघुउद्योगांना आव्हान निर्माण केले आणि त्याला तोंड देणे यावर्गाला अशक्यप्राय झाले| या वर्गातील लोकांनी शेतीउत्पन्नातील वरकड लघुउद्योगात गूंतविलेली आणि सरकारी धोरणामुLे हे उद्योग डबघार्इला आलेले| पिकाला बाजारभाव नाही, निसर्गाचीही साथ नाही| असा सर्वबाजुंनी संकटात सापडलेल्या या वर्गाला सत्ता माञ आपल्याच जातीच्या हाती असुनही आपल्याला माञ हा ञास सहन करावा लागतोय ही बोच होतीच| मुलांना नोक¹या नाहीत, सरकारी शाLा आणि महाविद्यालयाची वाणवा  बहुतांश Xिाक्षणसंस्था खाजगी त्यांच्या भरमसाठ फी देणेे अशक्य असल्याने आपल्या मुलांना चांगले उच्चशिक्षण देणे दुरापास्त झालेले अशी संकटांची मालिकाच या समाजापुढे उभी राहिली आणि यातुन आपल्याला बाहेर यायचे असेल तर समाजाला आरक्षण हाच यावर उपाय आहे हे ना वाटते तर नवलच|  त्यातुनच सत्ताधारी भाजपविरोधातील असंतोष वाढत गेला| त्यातुन हार्दिक सारखा पाटीदार तरूण पुढे आला| त्याला नमविण्यासाठी केलेल्या खेLयाही भाजपच्या अंगलट आल्या| हार्दिकच्या खाजगी आयुष्यात डोकावुन त्याची प्रतिमा मलीन करण्याचा पुरेपुर प्रयत्न झाला| लोकांच्या खाजगी आयुष्यात होणारी सरकार आणि त्यांच्या संलग्न संस्थाची ढवLाढवL आपल्या  बेडरूमपर्यत पोहचली हे लोकांना मुLीच रूचले नाही| हार्दिकने वैयक्तीक आयुष्यात चार भिंतीच्या आत काय करावे हा त्याचाच काय पण सर्वांचाच तो खाजगी प्रश्न आहे| त्याच्याबरोबरच्या एकाही व्यक्तीला त्याबाबत हरकत आणि तक्रार नसेल व त्याचा कोणाला ञास होत नसेल तर कोणी उगाचच त्याचा बा} करायची कारण नाही हेच लोकशाहीतील व्यक्तीस्वातंञ्याचा साधा सरL अर्थ आहे| सत्ताधारी वर्गाला तो लक्षात आला नाही|

गुजरातेतील दलित समाजाची सामाजिक, आर्थिक आणि राजकीय स्थिती अतिशय भयावह आहे| का^ग्रेसच्या काLात दलितांवर होणा¹या अत्याचाराने भाजपच्या सत्ताकाLात कLस गाठला| भाजपच्या बगलेतील स्वयंघोषित हिंदुत्वाचा मक्ता घेतलेल्या व्यक्ती आणि संघटनांनी दलितांवर केलेले अन्याय अत्याचार चीड आणणारे आहेत पण त्याबाबत स्वत: दलित आहे असे म्हणणारे मोदी काहीच करत नाहीत की तोंडदेखले बोलत नाहीत| सरकारी विकासाच्या कोणत्याच योजना दलितापर्यत पोहचत नाहीत| याविरोधात दलित असलेल्या जिग्नेशने रान उठविले| गावोगावी सायकल आणि दुचाकीवर प्रावास करून याची माहिती त्याने मिLविली आणि समाजाला  या अवस्थेची जाणीव करून दिली| विकासाच्या मागाचा हा भीषण चेहरा त्याने बाहेर आणला म्हणुन सत्तेने त्याच्यावर केलेले अत्याचार आणि त्याला उनातील दलित अत्याचारांच्या घटनेने निर्माण केलेली धग जिग्नेशला बLच दे}न गेली| जिग्नेशला दलितांच्या या अवस्थेला का^ग्रेसही तितकीच जबाबदार वाटते| त्यामुLे त्याने का^ग्रेसकडुन निवडणुक लढवायलाही नकार दिला| भाजप वगLता गुजरातमधल्या सर्वपक्षांनी त्याला पाठिंबा दिला| तिच परिस्थीती अल्पेशला पुढे आणायला कारणीभुत ठरली| या दोघांचा पराभव करायला भाजपने कंबर कसली पण त्यांना त्यात यश आले नाही| या निवडणुकीने विरोधकांना दिलेली ही मोठीच उपलब्धी आहे|

या निवडणुकीच्या निमीत्ताने र्इ|व्ही|एम् मशीनच्या विश्वासार्हतेवरही मोठे प्रश्नचिन्ह निर्माण केले| याबाबत अनेक शंका कुशंका असल्या तरी जिथे जिथे र्इ|व्ही|एम्| मशीन न वापरता मतदान झाले तिथे तिथे भाजपला दारूण पराभव स्विकारावा लागला हे ही सत्य आहे| त्यामुLे लोकांच्या आणि विरोधी पक्षाच्या मनातील ही शंका काढण्यासाठी र्इ|व्ही|एम्| मशीनद्वारे मतदान बंद करणे आवश्यक आहे जेणे करून कोणत्याही पक्षाच्या विजयाबाबत निर्माण होणारा संशय टाLता येर्इल| पण निवडनुक आयोग या विषयावर काहीच ठाम भुमिला घ्यायला तयार नाही| सत्ताधारी पक्षाला दिलेली सुट निवडणुक आयोगाने विरोधकांना न दिल्याने निवडणुक आयोगाच्या भुमिकेबाबत संशयाचे वातावरण आहे| टी| एन्| शेषण यांनी जपलेली स्वायत्तता निवदणुक आयोगानी गमावली असल्याचे हे निदर्शक आहे|

असे असले तरी देशातील सरकारच्या समकक्ष संस्थांनी सरकारची बाजु घेतल्याची अनेक उदाहरणे देशाच्या स्वातंञ्योत्तर इतिहासात आहेत| पण देशातील मतदार हा जागॄत असुन त्यांने टोकाची भुमिका घेणा¹यांना गाशा गुंडाLायला लावल्याचाही इतिहास आहे आणि हे भारतीय राज्यघटनेचे आणि लोकशाहीचेही यश आहे| म्हणुनच ही निवडणुक जरी भाजपने जिंकली असली तरी येत्य वर्षात होणा¹या मध्यप्रदेश,  राजस्थानच्या निवडणुका आणि 2019 ची लोकसभा निवडनुक भाजप सहज खिशात घालेल असे जाहिरपणे म्हणनारे भाजपचे नेते आनि कार्यकर्ते तसेच ओमर आबदुल्लासारख्या इतर भाजपेतर पक्षाचे नेते  आण्अि कार्यकर्ते यांचेही मतपरिवर्तन झाले आहे| गुजरातच्या राजकारणातुन झालेल्या नवनेतॄत्वाचा उदय भारतीय राजकारणात नवा अध्याय घे}न येर्इल आणि भारतीय लोकशाही आणखी प्राबL करेल यात शंका नाही|

राहुल स| खरात

9096242452


श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र्श्र् समाप्त

“KaSaI ijarlaI”
gaujarat yaa maaodIcyaa gaRhrajyaat AaiNa puvaao-<ar ihmaacalamaQyao Jaalaolyaa inavaDNaukaMcao inakala ekdacao laagalao AaiNa Aaplyaa ivajayaacaa caaOKur ]QaLNaara vaa$ Baajapnao AaNaKI jaaomaanao puZo damaTlaa. yaat ihmaacala P`adoSaatIla inakala ho P`asqaaipt ivaraoQaI laaTocaa pirpak Asalaa trI Baajapcaa ihmaacala P`adoSaatIla iSalaodar AaiNa mau#yamaMHaI pdacao p`baL davaodar P`aomakumaar Qaumala yaaMcaa da$Na praBava Baajapalaa ivacaar krayalaa laavaNaara Aaho. ‘gaD Aalaa pNa isaMh gaolaa’ ASaI Avasqaa JaalaI AsalaI trI QaumalaaMcao kmaL kaomajaNyaasaazI BaajapmaQaIlaca %yaaMcao P`aitspQaI- dova paNyaat Gaalauna basalao haoto. %yaat %yaaMnaa yaSa Aalao Asalao trI QaumalaaMnaa sa<aopasauna dur zovaNyaacaa P`aya%na kolyaasa ihmaacala satt Asvasqaca raihla [tko ]pd`vamaulya Qau,mala yaaMcyaakDo AajatrI inaScaItca Aaho. yaa baMDaMcaI Qaga vaaZvauna itcao AagaIt $paMtrIt krNyaacaI takt ka^ga`osakDo tuta-sa trI nasalyaanao Baajap inaiScaMt AsalaI trI QaumalaaMcaa ivajanavaasa yaa sadakalaIna bafa-cCaidt rajyaat baMDacaI Aaga  poTvaNaar yaat SaMka naahI. ho Jaalao ihmaacalabaabatcao.  gaujaratbaabat maaHa ASaI pirsqaItI naahI. Baartacyaa gaolyaa 70 vaYaa-cyaa rajakIya [ithasaat gaujaratcyaa inavaDNauka ha kQaIca [tka saMvaodnaSaIla AaiNa prIGaavar Aalaolaa ivaYaya navhta.AgadI paikstana AaiNa caInahI gaujaratkDo DaoLo laavauna basalaa haota. tsao pahata gaujarat ho rajya koMid`ya rajakarNaat tovaZaca bahumatalaa AaQaar mhNaunaca rajakIya pTlaavar haoto. [qalaa gaujaratI baaMQavahI AapNa Balao AaiNa Aaplaa QaMda Balaa ASyaaca ivacaaracaa haota AaiNa AjaunahI %yaat far frk pDlaolaa naahI. Asao AsatanaahI maaodIMsaarKa maagaasavagaI-ya³Æ´ maaNausa gaujaratcyaa rajakIya vaa$var svaar Jaalaa AaiNa baGata baGata sagaLa Baart %yaanao saaDotIna vaYaa-t padak`aMt kolaa hI Kro tr raYT/Iya AaiNa AaMtrraYT/Iya pTlaavar Baartacaa AaiNa maaodIMcaa P`aBaava vaaZivaNaarI baaba. pNa ijat@yaa lavakr AaiNa vaogaanao ha P`aBaava vaaZlaa itt@yaaca vaogaanao tao Aaosartao kI kayaÆ ASaI iBatI Baajapca kaya pNa svat: maaodIMcyaa manaat gaujaratcyaa inakalaanao inamaa-Na JaalaI Asaola yaat itLmaaHa SaMka naahI.
hI pirsqaItI inamaa-Na haoNyaalaa jyaa baabaI karNaIBaut Aahot  %yaat gaujaratmaQaIla inavaDNauk hI P`aaQaanyaacaI baaba. Baajapnao  hI inavaDNauk ijaMklaI AsalaI trI %yaasaazI maaodI¹Saha jaaoDgaaoLIcaI JaalaolaI dmaCak gaujaratsah sagaLyaa doSaanao paihlaI. 150 Plasa jaagaaMcao Qyaoya Gao}na ekok rajya sava- kaOSalyao vaap$na Aaplyaa k(at GaoNaa¹yaa Aimat SahaMnaa AKorIsa ka^ga`osanao jaatIya rajakarNa kolao ³inavaDNaukIcyaa rNaQaumaaLIt Aimat Saha Kro baaolalaolaI hI ekmaova baaba´mhNauna Aamacyaa jaagaa kmaI Jaalyaa Asao mhNat gaLa kaZavaa laagalaa. Qamaa-cao rajakarNa krNyaat AaiNa %yaaWaro haoNaa¹yaa Qaaima-k Qa`uvaIkrNaacaa rajakIya laaBa QarNyaat Baajap ivaSaoYat: maaodI Saha hI jaaoDgaaoLI AaGaaDIvar Aaho. %yaa SahaMnaI ka^ga`osavar jaatIya rajakarNaacaa Aaraop krNao hI AaNaKI ek hasyaaspd AaiNa %yaaMcyaa inavaDNauk vyavasqaapnaavar SaMka ]pisqat krNaarI baaba. inavaDNaukIcyaa taoMDavar    haid-k pTola¸ ijagnaoSa maovaaNaI AaiNa AlpoSa zakaor yaa Baajapcyaa ivaraoQaat zaklaolyaa HayaIlaa AaplyaaSaI jaaoDUna GaoNyaat ka^ga`osacao t$Na tuk- rahula gaaMQaI yaaMnaa Aalaolyaa yaSaanao maaodIMnaa Aaplao sagaLo prdoSa daOro¸ sava- kamakaja AaiNa qaaTmaaT saaoDUna gaujaratcyaa inavaDNaukIsaazI gaujaratot tL zaokavaa laagalaa. jyaa gaujaratcyaa ivakasaacyaa maa^DolacaI hvaa k$na maaodIMnaI koMd` AaiNa caaOda rajyaaMcyaa inavaDNauka ijaMklyaa %yaa sava- rajyaaMcao mau#yamaMHaI¸ koMd`Iya k^baInaoTcao sava- maMHaI yaaMnaI gaujaratmaQyao tL zaoklaa haota. kalaprvaapya-t puraogaamaI%vaacaI Jaula paMGarlaolao ibaharI baabaUhI maaodIMvar stutIsaumanao ]QaLt haoto. yaa caaOGaaMnaI Baajaplaa [tko jaorIsa AaNalao haoto kI¸ jyaa jyaa izkaNaI rahula gaaMQaIcaI saBaa hao[-la %yaaizkaNaI maaodIMnaa AaplaI saBaa GyaavaI laagalaI. gaRhrajyaatlaI AaplaI pt vaacaivaNyaasaazI doSaacao pMtp`Qaana ³laaokSaahIcyaa dRYTInao Kro tr ho pd jaat¸ Qama-¸ pMqa AaiNa pxainarpoxa pd maanalao jaato´ maaodIMnaa tbbala 41 saBaa Gyaavyaa laagalyaa. %yaatlyaa caar saBaa f@t ekaTyaa $panaIMcyaa matdarsaMGaat Gyaavyaa laagalyaa trIhI to 15224 [t@yaaca mataiQa@yaanao ivajayaI Jaalao. ]pmau#yamaMHaI inatIna pTola tr inavaDNauk hartat kI kayaÆ ASyaa Avasqaot Aalao haoto. gaolyaa daona maihnyaaMpasauna AgadI matmaaojaNaI sau$ hao[-pya-t Baajapcao gallaIpasauna idllaIpya-tcao kaya-kto- Baajap ksaa daona tRtIyaaMSa bahumatanao ivajayaI hao[-la yaacao davao krt haota. matdanapuva- klacaacaNyaamaQyao hI Baajapca bahumat imaLvaola Asao saaMigatlao jaat haoto. JaalaohI tsaoca pNa yaa ivajayaanao ek mah%vaacaI baaba kolaI to mhNajao Baajapcyaa ivajayaacyaa ]nmaadalaa caap laavalaa. Baajap jarI ijaMklaa Asalaa trI ivajayaanaMtrcaa AaosaMDUna vaahNaara AanaMd kaoNaahI Baajap nao%yaaMcyaa caoh¹yaavar idsalaa naahI. huSSa| ekadacaI Aba`u vaacalaI mhNauna maaodIsaiht savaa-MnaI sauTkocaa inaSvaasa saaoDlaa. matmaaojaNaIt sau$vaatIlaa AaGaaDIvar Asatanaa fTako faoDNyaat dMga Asalaolao Baajap kaya-kto- AaiNa naoto kahI kaLasaazI ka^ga`osanao AaGaaDI Gaotlyaavar sautkI caohra k$na basalao haoto. jaaopya-t puNa- kla spYT haot naahI taopya-t AanaMdao%sava saajara k$ naka ASyaa saucanaa sava- pxa kayaa-layaaMnaa idlyaa gaolyaa hao%yaa. gaolyaavaoLosa evaZyaa ³115´ [t@yaa jaagaa tr durca pNa ikmaana kazavarcao bahumat trI imaLola kI naahI ASaI SaMka vaaTt Asatanaaca Baajap ksaabasaa 99 var isqaravalaa AaiNa maaodIMnaI sauTkocaa inaSvaasa Taklaa.
Baajap jarI kazavarcyaa bahumatanao ivajayaI Jaalaa Asalaa trI KrI baajaI maarlaI tI kalaprvaa pya-t Baajapcyaa Aaya TI saolanao jyaaMcaI pPpU ASaI raYT/Iya AaoLK p@kI kolaI %yaa rahula gaaMQaInaI. yaat %yaaMnaa maaolaacaI madt JaalaI tI gaujaratmaQalyaa nava#yaa HayaIcaI. yaatIla ijagnaoSa maovaanaI ha dilat samaajaacao p`itinaQaI%va krNaara ]ccaiSaxaIt AaiNa pHakar t$Na¸ dusara AlpoSa zakaor yaa [tr maagaasavagaa-cao p`itinaQaI%va krnaara ittkaca tDfdar t$Na tr itsara hadI-k pTola jyaanao paTIdar AaMdaolanaanao sava- gaujarat ZvaLuna kaZlaa. ho itGaohI gaujaratmaQaIla Aapaplyaa vagaa-tIla AsaMtaoYaacao p`itinaQaI%va krtat AaiNa %yaaMnaa imaLNaara paizMbaahI idvasaoMidvasa vaaZt haota. %yaamauLo maaodIMcyaa pxabaaMQaNaIcaa icara ZasaLU laagalaa haota. jyaa HayaIcyaa jaaoravar maaodI AaiNa Baajapcyaa sa<aocaI  caula ZNaZNat haotI %yaa caulaIcao tInahI dgaD yaa itGaaMnaI hlavalao AaiNa yaa vagaa-tIla maaodIcaI h@kaMcaI bahutaMSa matpoZI ka^ga`osakDo vaLvalaI. maaodIMnaI 41 saBaa Gaotlyaa nasa%yaa tr kdacaIt Baajap 50 cyaa Aat Aalaa Asata. Baajapcyaa sqaainak nao%yaaMcyaa AaiNa kaya-k%yaa-cyaa iktItrI saBaa laaokaMnaI ]QaLuna laavalyaa. maaodI AaiNa SahaMcyaa iktItrI saBaaMmaQyao 75 T@kohuna jaast Kucyaa- irkamyaa rhat hao%yaa. sarkarcyaa Avya@t dDpSaahImauLo vaR<apHao AaiNa nyaujaca^naolavar to Aalao nasalao trI Baajap nao%yaaMcyaa saBaaMcaa ]Dalaolaa fjjaa saaoSala imaDIyaacyaa maaQyamaatuna  doSaBaratIla laaokaMpya-t paohcalaa haota. janatocaa ha ragarMga AaoLKuna maaodIMnaa pMtp`QaanapdacaI JaUla kahI idvasa ]trvauna zovaavaI laagalaI. Aaplao ho vaagaNao pMtp`Qaana pdalaa saajaosao naahI yaaMcaahI %yaaMnaa ivasar pDlaa. [tr rajyaat gaujaratcyaa ivakasaacaI iTmakI vaajavaUna inavaDNauka ijaMkNaa¹yaaMnaI gaujaratmaQyao ivakasaabaabat cakar SabdhI kaZlaa naahI. yaa]laT AitSaya ]qaL tqyahIna mau_o maaodIMnaI koMd`sqaanaI AaNalao. gaujaratcyaa inavaDNaukIt paikstanacaa hstxaop pasauna ka^ga`osa sa<aovar Aalaa tr Ahmad pTola gaujaratcao mau#yamaMHaI haotIla AsalaI t_na ivaQaanao krt gaujaratI janatolaa Ba`maat TakNaarI ivaQaanao kolaI AaiNa %yaalaa janata kahI AMSaI baLI pDlaI¸ hohI ittkoca Kro. %yaatca ka^ga`osacao vaacaaLvaIr maiNaSaMkr Ayyar Baajapcyaa madtIlaa Aalao. %yaabaabat %yaacyaaMSaI kahI DIla Jaalao Asaola tr tohI maaodIMnaI jaaihr krayalaa hrkt naahI. BaivaYyaat maiNaSaMkr AyyaraMnaa yaacaI kahI baixasaI imaLalaI tr AaScaya- vaaTayalaa nakao. 2014 cyaa laaoksaBaa inavaDNaUkIpuvaI- maiNabaabauMnaI maaodIMnaa ASaIca madt kolaI haotI. %yaavar maaodIMnaI doSaBar rana maajavalao haoto.
yaaca kaLat AitSaya saMyamaanao AaiNa SaaMtpNao rahula gaaMQaI maaHa ivakasaacyaa mau_yaavar AaiNa maaodIMnaI kolaolaI laaokanaunayaacaI ivaQaanao yaaMcao kaya Jaalao yaabaabat ivacaart haoto. maaodIMsaarKI BaaYaNabaajaI %yaaMnaa jamat nasalaI trI %yaaMnaI ]pisqat kolaolyaa ekahI mau_acao maaodIca kaya pNa Baajapcyaa ekahI mau_aMcao ]<ar idlao naahI. %yaamauLo yaa P`aSnaaMcaI ]<aro maaodIMkDuna Apoixat Asalaolaa gaujaratmaQaIla maaoza vaga- rahula gaaMQaIkDo AakiYa-t Jaalaa. [tko idvasa %yaaMnaa ihNavaNaaro svapxaatIla AaiNa [tr pxaatIla Anaok idggaja nao%yaaMnaI %yaaMcyaatIla ha badla AQaaoroiKt kolaa AaiNa Baajap AaiNa maaodIMnaa %yaacaI dKla GyaavaI laagalaI. kQaI navho to imaDIyaalaahI rahula gaaMQaIMnaa spoSa VavaI laagalaI. rahula gaaMQaInaI yaa inavaDNaukIt daKivalaolaa p`galBapNaa saaQaarNa ek vaYa- Agaaodr daKivalaa Asata AaiNa gaujaratmaQaIla ka^ga`osacaI pxasaMGaTnaa jar qaaoDI saxama AsatI tr Aajacao icaHa na@kIca vaogaLo idsalao Asato.
Baajapcyaa yaa Avasqaolaa jabaabadar AaNaKI ek baaba mhNajao gaujaratmaQaIla saM#yaonao maaoza AaiNa rajakIyadRYTyaa p`BaavaI Asalaolaa paTIdar samaaja.  ha mauLcaa SaotkrI samaaja Asauna ha samaaja jaaopya-t ka^ga`osabaraobar haota taopya-t ka^ga`osa sa<aot haotI. maaodIMnaI sava-P`aqama sa<aa hatat Gaotlyaavar yaa samaajaalaa SaotIbaraobar [tr jaaoDQaMdo AaiNa laGau]Vaoga ]BaarNyaasa payaaBaut sauivaQaa AaiNa Aqa-sahayya ]plabQa k$na idlao. %yaamauLo rajakarnaabaraobarca Aqa-karNaathI ha samaaja Aga`osar Jaalaa. pNa hI pirsqaItI 2005 pya-tca kayama raihlaI. 2005 naMtr rajyaatIla gauMtvaNauk vaaZvauna gaujaratlaa AaOVaoigakdRYTyaa p`gat banaivaNyaasaazI maaodIMnaI baDyaa ]VaogaaMnaa payaGaDyaa Gaatlyaa. %yaasaazI laagaNaa¹yaa payaaBaut sauivaQaa AaiNa jamaIna maaHa yaa vagaa-cyaa sauivaQaavar Dllaa maa$na idlyaa. jaimanaI jaa} laagalyaa. yaatuna ]Byaa raihlaolyaa ]VaogaaMnaI yaa vagaa-cyaa laGau]VaogaaMnaa Aavhana inamaa-Na kolao AaiNa %yaalaa taoMD doNao yaavagaa-laa ASa@yap`aya Jaalao. yaa vagaa-tIla laaokaMnaI SaotI]%pnnaatIla varkD laGau]Vaogaat gaUMtivalaolaI AaiNa sarkarI QaaorNaamauLo ho ]Vaoga DbaGaa[-laa Aalaolao. ipkalaa baajaarBaava naahI¸ inasagaa-caIhI saaqa naahI. Asaa sava-baajauMnaI saMkTat saapDlaolyaa yaa vagaa-laa sa<aa maaHa Aaplyaaca jaatIcyaa hatI AsaunahI Aaplyaalaa maaHa ha Haasa sahna kravaa laagataoya hI baaoca haotIca. maulaaMnaa naaok¹yaa naahIt¸ sarkarI SaaLa AaiNa mahaivaValayaacaI vaaNavaa  bahutaMSa iXaxaNasaMsqaa KajagaI %yaaMcyaa Barmasaaz fI doNaoo ASa@ya Asalyaanao Aaplyaa maulaaMnaa caaMgalao ]ccaiSaxaNa doNao durapast Jaalaolao ASaI saMkTaMcaI maailakaca yaa samaajaapuZo ]BaI raihlaI AaiNa yaatuna Aaplyaalaa baahor yaayacao Asaola tr samaajaalaa AarxaNa haca yaavar ]paya Aaho ho naa vaaTto tr navalaca.  %yaatunaca sa<aaQaarI BaajapivaraoQaatIla AsaMtaoYa vaaZt gaolaa. %yaatuna haid-k saarKa paTIdar t$Na puZo Aalaa. %yaalaa namaivaNyaasaazI kolaolyaa KoLyaahI Baajapcyaa AMgalaT Aalyaa. haid-kcyaa KajagaI AayauYyaat Daokavauna %yaacaI p`itmaa malaIna krNyaacaa puropur p`ya%na Jaalaa. laaokaMcyaa KajagaI AayauYyaat haoNaarI sarkar AaiNa %yaaMcyaa saMlagna saMsqaacaI ZvaLaZvaL Aaplyaa  baoD$mapya-t paohcalaI ho laaokaMnaa mauLIca $calao naahI. haid-knao vaOya@tIk AayauYyaat caar iBaMtIcyaa Aat kaya kravao ha %yaacaaca kaya pNa savaa-Mcaaca tao KajagaI p`Sna Aaho. %yaacyaabaraobarcyaa ekahI vya@tIlaa %yaabaabat hrkt AaiNa tk`ar nasaola va %yaacaa kaoNaalaa Haasa haot nasaola tr kaoNaI ]gaacaca %yaacaa baa} krayacaI karNa naahI hoca laaokSaahItIla vya@tIsvaatMHyaacaa saaQaa sarL Aqa- Aaho. sa<aaQaarI vagaa-laa tao laxaat Aalaa naahI.
gaujaratotIla dilat samaajaacaI saamaaijak¸ Aaiqa-k AaiNa rajakIya isqatI AitSaya Bayaavah Aaho. ka^ga`osacyaa kaLat dilataMvar haoNaa¹yaa A%yaacaaranao Baajapcyaa sa<aakaLat kLsa gaazlaa. Baajapcyaa bagalaotIla svayaMGaaoiYat ihMdu%vaacaa ma@ta Gaotlaolyaa vya@tI AaiNa saMGaTnaaMnaI dilataMvar kolaolao Anyaaya A%yaacaar caID AaNaNaaro Aahot pNa %yaabaabat svat: dilat Aaho Asao mhNaNaaro maaodI kahIca krt naahIt kI taoMDdoKlao baaolat naahIt. sarkarI ivakasaacyaa kaoNa%yaaca yaaojanaa dilatapya-t paohcat naahIt. yaaivaraoQaat dilat Asalaolyaa ijagnaoSanao rana ]zivalao. gaavaaogaavaI saayakla AaiNa ducaakIvar P`avaasa k$na yaacaI maaihtI %yaanao imaLivalaI AaiNa samaajaalaa  yaa AvasqaocaI jaaNaIva k$na idlaI. ivakasaacyaa maagaacaa ha BaIYaNa caohra %yaanao baahor AaNalaa mhNauna sa<aonao %yaacyaavar kolaolao A%yaacaar AaiNa %yaalaa ]naatIla dilat A%yaacaaraMcyaa GaTnaonao inamaa-Na kolaolaI Qaga ijagnaoSalaa baLca do}na gaolaI. ijagnaoSalaa dilataMcyaa yaa Avasqaolaa ka^ga`osahI ittkIca jabaabadar vaaTto. %yaamauLo %yaanao ka^ga`osakDuna inavaDNauk laZvaayalaahI nakar idlaa. Baajap vagaLta gaujaratmaQalyaa sava-pxaaMnaI %yaalaa paizMbaa idlaa. itca pirsqaItI AlpoSalaa puZo AaNaayalaa karNaIBaut zrlaI. yaa daoGaaMcaa praBava krayalaa Baajapnao kMbar ksalaI pNa %yaaMnaa %yaat yaSa Aalao naahI. yaa inavaDNaukInao ivaraoQakaMnaa idlaolaI hI maaozIca ]plabQaI Aaho.
yaa inavaDNaukIcyaa inamaI<aanao [-.vhI.ema\ maSaInacyaa ivaSvaasaah-tovarhI maaozo p`Snaicanh inamaa-Na kolao. yaabaabat Anaok SaMka kuSaMka Asalyaa trI ijaqao ijaqao [-.vhI.ema\. maSaIna na vaaprta matdana Jaalao itqao itqao Baajaplaa da$Na praBava isvakaravaa laagalaa ho hI sa%ya Aaho. %yaamauLo laaokaMcyaa AaiNa ivaraoQaI pxaacyaa manaatIla hI SaMka kaZNyaasaazI [-.vhI.ema\. maSaInaWaro matdana baMd krNao AavaSyak Aaho jaoNao k$na kaoNa%yaahI pxaacyaa ivajayaabaabat inamaa-Na haoNaara saMSaya TaLta yao[-la. pNa inavaDnauk Aayaaoga yaa ivaYayaavar kahIca zama Bauimalaa Gyaayalaa tyaar naahI. sa<aaQaarI pxaalaa idlaolaI sauT inavaDNauk Aayaaogaanao ivaraoQakaMnaa na idlyaanao inavaDNauk Aayaaogaacyaa Bauimakobaabat saMSayaacao vaatavarNa Aaho. TI. ena\. SaoYaNa yaaMnaI japlaolaI svaaya<ata inavadNauk AayaaogaanaI gamaavalaI Asalyaacao ho inadSa-k Aaho.
Asao Asalao trI doSaatIla sarkarcyaa samakxa saMsqaaMnaI sarkarcaI baajau GaotlyaacaI Anaok ]dahrNao doSaacyaa svaatMHyaao<ar [ithasaat Aahot. pNa doSaatIla matdar ha jaagaRt Asauna %yaaMnao TaokacaI Bauimaka GaoNaa¹yaaMnaa gaaSaa gauMDaLayalaa laavalyaacaahI [ithasa Aaho AaiNa ho BaartIya rajyaGaTnaocao AaiNa laaokSaahIcaohI yaSa Aaho. mhNaunaca hI inavaDNauk jarI Baajapnao ijaMklaI AsalaI trI yao%ya vaYaa-t haoNaa¹yaa maQyap`doSa¸  rajasqaanacyaa inavaDNauka AaiNa 2019 caI laaoksaBaa inavaDnauk Baajap sahja iKSaat Gaalaola Asao jaaihrpNao mhNanaaro Baajapcao naoto Aaina kaya-kto- tsaoca Aaomar Aabadullaasaar#yaa [tr Baajapotr pxaacao naoto  AaiNA kaya-kto- yaaMcaohI matpirvat-na Jaalao Aaho. gaujaratcyaa rajakarNaatuna Jaalaolyaa navanaotR%vaacaa ]dya BaartIya rajakarNaat navaa AQyaaya Gao}na yao[-la AaiNa BaartIya laaokSaahI AaNaKI P`abaL krola yaat SaMka naahI.
rahula sa. Krat
9096242452
EEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE samaaPt EEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE

Comments

Popular posts from this blog

दप्तर दिरंगाई कायदा, 2006

दफ्तर दिरंगाई कायदा,  2006 माहिती अधिकार कायदा २००५ अधिक प्रभावी होण्यासाठी महाराष्ट्र राज्य सरकारने ‘अभिलेख व्यवस्थापन कायदा’ व ‘दफ्तर दिरंगाई कायदा’ असे दोन महत्त्वपूर्ण कायदे २००६ साली संमत केले. यातील दफ्तर दिरंगाई कायद्याप्रमाणे शासकीय कर्मचाऱ्यांकडून शासकीय कर्तव्ये पार पाडताना जो विलंब होतो, त्याला प्रतिबंध घालण्यासाठी अशा विलंबासाठी संबंधित कर्मचाऱ्यांवर शिस्तभंगाच्या कारवाईची तरतूद आहे.या कायद्यामुळे सर्वसामान्य नागरिकांना शासन दरबारात किमान उभे राहण्याचे तरी धैर्य आले आहे आणि शासकीय अधिकाऱ्यांच्या बेमुर्वतखोरपणाला थोडासा का होईना चाप बसला आहे. मात्र, हा कायदा वापरताना या कायद्याच्या मर्यादाही लक्षात यायला लागल्या आहेत. पहिली मर्यादा म्हणजे ‘सदरहू कागदपत्रांचा आढळ होत नाही’ अशा प्रकारची शासकीय खात्यांकडून सर्रास मिळणारी उत्तरे. यावर प्रभावी उपाय असणाऱ्या अभिलेख व्यवस्थापन कायदा २००६ बद्दल आपण याच स्तंभातून काही महिन्यांपूर्वी माहिती घेतली, ज्यात कोणती कागदपत्रे किती दिवस सांभाळून ठेवावी व हा कालावधी संपण्याच्या आत ती नष्ट झाली तर संबंधित अधिकाऱ्याला दहा हजार रुपये दंड...

शिमला करार: भारत आणि पाकिस्तान यांच्यातील शांततेचा करार

शिमला करार: भारत आणि पाकिस्तान यांच्यातील शांततेचा करार शिमला करार (किंवा शिमला करारनामा) हा भारत आणि पाकिस्तान यांच्यात २ जुलै १९७२ रोजी पाकिस्तानच्या फाळणीच्या पार्श्वभूमीवर झालेला एक महत्त्वपूर्ण शांततेचा करार आहे. हा करार भारताच्या शिमला शहरात झाला होता. हा करार १९७१ च्या भारत-पाकिस्तान युद्धानंतर करण्यात आला. त्या युद्धात भारताने पाकिस्तानवर निर्णायक विजय मिळवून पाकिस्तानमधील पूर्व पाकिस्तान स्वतंत्र करून बांगलादेश म्हणून नवे राष्ट्र निर्माण केले. हा करार दोन देशांमध्ये शांतता प्रस्थापित करण्याच्या दृष्टिकोनातून अतिशय महत्त्वाचा होता. शिमला कराराची पार्श्वभूमी १९७१ चे भारत-पाकिस्तान युद्ध पूर्व पाकिस्तानमधील लोकांना राजकीय हक्क न मिळाल्यामुळे तेथील जनता स्वतंत्रतेसाठी लढा देत होती. भारताने त्या लढ्याला पाठिंबा दिला, आणि पाकिस्तानसोबत युद्ध झाले. हे युद्ध डिसेंबर १९७१ मध्ये झाले. भारताने पाकिस्तानचा पराभव केला आणि ९०,००० पेक्षा अधिक पाकिस्तानी सैनिक ताब्यात घेऊन त्यांना बंदी बनविले. युद्धानंतर दोन्ही देशांनी शांतता प्रस्थापित करण्यासाठी एकत्र येण्याचा निर्णय घेतला. यासाठी शिमला ये...

The Socio-Economic Impact of Major Scam Cases in India Since Independence.

  The Socio-Economic Impact of Major Scam Cases in India Since Independence. ©Dr.K.Rahual, 9096242452 Introduction Corruption has long been a formidable challenge to governance, economic stability, and institutional integrity in India. Since gaining independence in 1947, the country has made remarkable progress in numerous fields including science, technology, education, and global diplomacy. However, this progress has been repeatedly marred by a series of financial scams and corruption scandals, some of which have had devastating consequences for the economy, public trust, and administrative systems. The working paper titled “Major Scams in India Since Independence: A Comprehensive Analysis of Systemic Fraud and Its Socio-Economic Impact” aims to provide an in-depth exploration of selected high-profile scams that have shaped India’s political economy, administrative accountability, and public perception over the last few decades. This study focuses on thirteen of the mos...